Veřejné osvětlení v České republice nemá jednotnou koncepci. Kdyby tomu tak bylo, byl by celý proces významně jednodušší. Praxe je však od ideálního stavu poněkud vzdálena a tak se stává, že v některých městech narazíte na pilotní projekt reflektorů LED s příliš chladným typem světla, které přispívá ke světelnému smogu. Zdravá soudnost využívání této techniky je ponechána na každém z nás a tak je poměrně běžné, že někde se cítíme dobře a dokážeme docenit přednosti veřejného osvětlení, zatímco jinde působí nevhodně, nebo je problematickým faktorem.
Silniční provoz versus chodci
Osvětlení veřejných komunikací, chodníků, silnic a dálnic se potýká se zásadní rozepří dvou protichůdných směrů a vždy dochází k vzájemnému kompromisu. Na jedné straně se nachází pozice řidičů, kterým vyhovuje spíše chladnější barva bílého světla, zatímco chodci se lépe cítí v přirozenějším oranžovém nádechu, připomínajícím západ slunce. Ze zdravotního hlediska má jednoznačně vyšší přínos teplá barva osvětlení přibližně 3000 K, která podporuje tvorbu melatoninu, což však snižuje pozornost a navozuje únavu osob za volantem.
Kompromis se pak v praxi řeší tím, že chladné ostré bílé světlo se instaluje v místech zvýšeného provozu a pohybu osob, jako jsou přechody pro chodce, světelné i víceúrovňové křižovatky, systémy nadjezdů, nepřehledné zatáčky apod.
Studená nebo teplá bílá musí působit ve veřejném osvětlení vyváženě
Prozatím stále dominuje v této oblasti sodíková výbojka, na jejíž světlo jsme zvyklí a připadá nám také přirozené. Nenarušuje takovým způsobem spánkový cyklus a tzv. orgánové hodiny organismu. Na exponovaných místech se pak využívají zdroje poskytující studenou bílou o teplotě chromatičnosti nad 5000 K, tzn. metalhalogenidové výbojky nebo moderní technologie LED diod, koncipovaná jako výkonná reflektorová svítidla.
